Ekumenický lekcionář C

introitus Ad te levavi; texty Jr 33:14-16, 1Te 3: 9-13, Lk 21:25-36. První ze začínající série liturgických příprav.

introitus Populus Sion, Mal 3:1-4, Lk 1:68-79, Fp 1:3-11, Lk 3:1-6 - litrugická příprava

introitus Gaudete, Sof 3:14-20, Fp 4:4-7, Lk 3:7-18

Texty: Mi 5, 2-5a; Lk 1,47-55 nebo Ž 80,1-7; Žd 10,5-10; Lk 1,39-45.(46-55)

Texty: Iz 9,2-7; Ž 96; Tit 2,11-14; Lk 2,1-14

texty: Iz 52:7-10; Ž 98; Žd 1:1-4(.5-12); J 1:1-14

"Silvestr": Kaz 3:1-13(14.15), Ž 8, Zj 21:1-6a, Mt 25:31-46; Nový rok (Jména Ježíš, Obřezání Páně): Nu 6:22-27, Ž 8, Ga 4:4-7 / Fil 2:5-11, Lk 2:15-21

Zjevení Páně neboli Epifanias (lidově Tří králů) se slaví 6. ledna. Svátek je možné přeložit také na následující neděli. Obsahem svátku je zjevení Krista pohanům, které se odehrálo v postavě mudrců od východu, kteří se přišli do Betléma poklonit narozenému Mesiáši.

Introitus Dilexisti (Ž 45:8.2) nebo Iz 44,3-5; texty Iz 43,1-7, Ž 29, Sk 8,14-17, Lk 3,15-17.21-22

Druhá neděle po Zjevení patří už podle římskokatolického členění roku k liturgickému mezidobí. Přitom je však tematicky pevně spjata s vánočním okruhem, konkrétně se svátkem Zjevení Páně. Právě 6. ledna se totiž v církvi vžila připomínka hned tří událostí z Kristova života: klanění mudrců, Kristova křtu v Jordáně a svatby v Káni, při níž Ježíš učinil první znamení, proměniv vodu ve víno. Právě roční cyklus C tematizuje druhou neděli po Zjevení jako neděli svatby v Káni. Trojí "tajemství" svátku Epifanias je tak časově rozloženo do tří svátků.

Kristus zjevuje sám sebe jako Pomazaného podle Izajášova proroctví v nazaretské synagóze. Neúspěch tohoto zjevení – které posluchači v Nazaretu nepřijali – je jen dočasný a učí trpělivosti ty, kdo v následování Krista zvěstují evangelium dnešním posluchačům.

Texty: Jer 1,4-10; 1Kor 13,1-3; Lk 4,21-30; Poslání: 2Kor 6,2 nebo 1K 13, 4-7 (pokračování ep. čtení) nebo Ef 4,26-30

1. čtení Iz 6, 1-8.(9-13); Žalm 138; 1 K 15, 1-11; L 5, 1-11. Lit. barva zelená.

Biblická čtení: Jr 17,5 – 10; Ž 1; 1K 15,12 – 20; L 6,17 – 26. (2007 Sexagesima)

Ekumenický lekcionář přiřazuje poslední neděli po Zjevení proprium svátku Proměnění Páně (jinak 6.8.). Stejně tak činí i luterská tradice - s tím rozdílem, že poslední neděli po Zjevení zařazuje před předpostí, tedy neděle Septuagesimae, Sexagesimae a Estomihi. Římský lekcionář nabízí perikopu svátku Proměnění o druhé neděli v postu. V kontextu blížící se postní doby můžeme chápat obsah neděle jako posilu pro pašijovou cestu, záblesk prozření do Boží budoucnosti, abychom na této cestě nezemdleli.

Popeleční sředou vstupujeme do doby postní, čtyřicetidenního období přípravy na Velikonoce. Bohoslužby mají kající charakter a mohou obsahovat společnou zpověď sboru.

Introitus Invocabit, Dt 26:1-11 (dar země a "malé dějinné kredo"); Ž 91:1-2, 9-16 (Ž 91:11); Ř 10:8b-13; Lk 4:1-13 (pokušení na poušti)

Introitus Reminiscere; texty: 1. čtení Gn 15, 1-12.17-18; Žalm 27; 2.čtení Fp 3,17 - 4,1; Evangelium L 13, 31-35 ( L 9, 28-36 )

Liturgická barva: fialová. Gloria in excelsis a Haleluja odpadají. Introitus Oculi.

Introitus Laetare, liturgická barva fialová nebo růžová, gloria odpadá, biblické texty: Joz 5, 9-12; Ž 32; 2K 5, 16-21; L 15, 1-3. 11b-32

Dnešní nedělí vstupujeme do "svatého" týdne.

O Zeleném čtvrtku se v evangelických sborech čtou obyčejně pašije (viz Agenda ČCE). Vhodnější ale je slavit tento večer Ježíšovy hostiny s učedníky na rozloučenou jako Den ustanovení svaté večeře Páně (Coena Domini). Večerní bohoslužbou vstupujeme do velikonočního tridua (třídení).

Velkopáteční obřady ze Starokatolického misálu. Ponechávám všechno pro inspiraci. Pokud jsou uvedeny varianty, je způsob, jaký užíváme v Táboře, označen.

Vigilia paschalis in Sabbato sancto, velikonoční vigilie na Bílou sobotu - noc která je jiná než ty ostatní, noc o které je psáno "noc jako den se rozjasní".

Připraveno pro bohoslužbu Českobratrské církve evangelické s užitím Agendy ČCE, Starokatolického misálu a Evangelisches Gottesdienstbuch. Písně vybrány z Evangelického zpěvníku. Liturgická barva bílá.

Quasimodogeniti neboli Bílá neděle (Dominica in albis), liturgická barva: bílá.

Introitus Misericordias Domini, texty Sk 9:1-6, (7-20), Ž 30, Zj 5:11-14 a J 21:1-19

Introitus a název neděle: Jubilate (neděle Dobrého pastýře). Liturgická barva: bílá. Koresponduje s propriem 3. neděle velikonoční podle luterského lekcionáře.

Introitus Cantate, texty Sk 11:1-18, Ž 148, Zj 21:1-6, J 13:31-35

Liturgická barva: bílá, název neděle : Rogate, texty: Sk 16, 9-15, Ž 67, Zj 21, 10.22-22,5 , J 14, 23-29 nebo J 5, 1-9

Svátek nanebevstoupení Páně se slaví 40. den po Vzkříšení (čtvrtek), nebo je přesunut na následující neděli. Je slaven s odkazem na Lukášovu zprávu (Sk 1,3 - „po čtyřicet dní se jim dával spatřit a učil je o království Božím“). Kristus je před očima učedníků (Lukášovský důraz na historicitu dějů a na pohled zezdola) vyvýšen do Boží slávy. Nanebevstoupení však nemá být významově oddělováno od Velikonoční doby: Kristovo vzkříšení a vyvýšení jsou součásti jednoho a téhož přechodu ze smrti do slávy.

Uvedení do liturgie: Bůh do nás velmi mnoho vložil, chce nám chce dát všechno, nešetří se svými dary. (Často nás i skrytě podporuje.) V bohoslužbě se děje víc, než že nám něco říká: uvádí nás do vztahu lásky a dává nám zdarma vodu života. Ježíš chce naši spásu, naše bytí u Boha, naše sjednocení s ním. Ví, o čem mluví, protože Ježíš Otce "poznal", tedy má s ním to nejdůvěrnější společenství – do toho smíme vstoupit.

Liturgická barva: červená. Čtení: Sk 2, 1-21; Ž 104,24-34.35b; Ř 8, 14-17; J 14,8-17(25-27)

Písně jsou vybrány a číslovány z Evangelického zpěvníku. Čtení Písma jsou z Ekumenického lekcionáře. Liturgický pořad vychází z Agendy ČCE, formulář "D". Kolekta a preface dle evang. agendy Evangelisches Gottesdienstbuch (2000).

Připraveno s použitím Agendy ČCE, Evangelisches Gottesdienstbuch a Starokatolického misálu. Písně dle Evangelického zpěvníku s Dodatkem, dále užit zpěvník Svítá.

Liturgická příprava vytvořena s použitím Starokatolického misálu, luterské agendy a internetových příprav Evangelische liturgie (http://www.evangelische-liturgie.de). Evangelijní čtení odpovídá luterskému propriu 11. neděle po sv. Trojici (5. řadě).

Liturgická barva: bílá; bohoslužba slova dle formuláře "A" Agendy ČCE; čísla písní podle Evangelického zpěvníku; kolekta podle Evangelisches Gottesdienstbuch Na tuto neděli v letošním roce připadá rovněž slavnost Narození Jana Křtitele - vzhledem k tomu, že ve farním sboru, pro který je tato bohoslužba připravena, nebude slavena večeře Páně, je slavnost Jana Křtitele zohledněna pouze v uvedení a kolektě.

Evangelium této neděle čtou luterské perikopy v 1. řadě o 3. neděli v postu. Agenda ČCE nabízí uvedené epištolní čtení pro 14. neděli po Trojici. V této přípravě vycházíme hlavně ze Starokatolického misálu. Je také možné použít proprium svátku apoštolů Petra a Pavla.

Letos připadá na 5. neděli po sv. Trojici, bude připomenuta památka Jana Husa. Písně vybrány z Evangelického zpěvníku. Modlitby upraveny s použitím Agendy ČCE, Starokatolického misálu a Evangelisches Gottesdienstbuch. Zpěv Gloria (Taizé) podle zpěvníku Svítá.

Tato neděle má evangelium o milosrdném Samařanovi (ve starocírkevních perikopách 13. po Trojici, ve starém řím. misálu 12. neděle po Duchu svatém). Liturgická barva je zelená.

Liturgická barva zelená, texty Am 8:1-12 n. Gn 18:1-10a, Kol 1:15-28 a Lk 10:38-42 (evangelium o Martě a Marii). V sanctorale památka sv. Marty (v benediktinské tradici i jejích sourozenců Marie a Lazara) připadá na 29. 7. (v prav. tradici 4. 6.); na 22. 7. připadá památka Marie Magdaleny (v obou tradicích).

Téma neděle: modlitba (L 11,-13) - odpovídá propriu 6. neděle velikonoční (Rogate) podle luterského lekcionáře. Liturgická barva: zelená.

V úvodu k bohoslužbě dnešní neděle je možné akcentovat téma pomíjivosti: Hodně věcí kolem nás se mění, hledáme pevné body. Možná tehdy, kdybychom chtěli mít pevnou půdu pod nohama před Boží tváří, zjistíme, že ani to nejde. I náš život jako takový je pomíjivý, rozměr věčnosti získává jen s Bohem a v Bohu, ve společenství s Ním. Bůh nám i dnes nabízí, abychom se v modlitbě, ve slyšení evangelia (a ve slavení eucharistie) napojili přímo na Něj, jakoby na svět, který je odjinud, ale přitom má s naším světem a životem víc společného, než my sami…

Texty Gn 15,1–6; Žd 11,1–3.8–16; Lk 12,35 – 40

Oheň člověku umožňuje život. Oheň osvětluje, zahřívá, očisťuje, ale též spaluje, ničí a odděluje. Touhou Ježíše Krista, dokonce celým jeho posláním, je, abychom na ohni, který on přinesl, měli účast. Abychom z něho sami žili a předávali ho dalším. Jeho oheň je k životu... (z www.vira.cz)

I v našem životě je mnoho věcí, které jsou pokřivené, se kterými se nám nedaří pohnout, narovnat je. Možná jsou tam již dlouho, zvykli jsme si, srostli jsme s nimi, ale dělají z nás nesvobodné lidi. Je nám těžko uvěřit, že tu nejsou navždy, že je může Kristus rozvázat dnes.

Připraveno dle Agendy ČCE. Modlitby vycházejí ze Starokatolického misálu. Písně číslovány podle Evangelického zpěvníku s Dodatkem.

Evangelium s výzvou k přijetí kříže učednictví se čte také o 5. neděli po Trojici dle luterského lekcionáře.

Podobenství o ztracené ovci a ztracené minci z 15. kapitoly Lukášova evangelia připomíná Boží lásku k těm, kdo se od něj vzdálili a odcizili se mu. Takovou "nalezenou ovcí" se podle vlastního vyznání v listu Timoteovi stal i apoštol Pavel - Božím slitovaním je přikladem pro ty kdo uvěří v Ježíše Krista "a tak dosáhnou věčného života."

Ve čteních této neděle jsou akceptována různá závažná témata: Boží smutek nad hříchem a jeho důsledky (čtení ze SZ), univerzalita vykoupení a spásy v Ježíši Kristu (epištola), prozíravost a akceschopnost i správná volba strany, na které v životě stojíme (evangelium).