Hudba

Články, výklady a glosy k současnému Evangelickému zpěvníku, používanému v ČCE.

Tento referát byl autorem přednesen na setkání ve Lštění v listopadu 2002. Jedná se pouze o (nedokonalý) písemný přepis mluveného projevu.

Diplomová práce M. Grombiříka na ETF UK z r. 1998

Pokus o "blbuvzdorný" úvod do chorální kvadratické notace.

Kromě 475. výročí Augsburského vyznání si letos připomínáme ještě další datum zvlášť významné pro reformaci v českých zemích: půl tisíciletí nás dělí od vydání Fránusova kancionálu v Hradci Králové, který lze pro jeho rozsah a pečlivou hudební redakci označit za nejvýznamnější hudební památku pohusitské doby. Sbírka zpěvů a duchovních písní, kterou v roce 1505 dal pořídit královéhradecký kožešník Jan Fránus, nám přibližuje zbožnost a hudební zázemí nastupujících literátských bratrstev, která měla rozhodující vliv na podobu evangelické bohoslužby v českých zemích.

Tak trochu opožděná recenze jedné "paličské" disertační práce.

Velikonoční chvalozpěv Exsultet (Praeconium paschale) - zčeštěné gregoriánské znění, upraveno i pro použití v protestantském prostředí.

Velikonoční sekvence Victimae paschali laudes, jejíž text složil Wipo z Burgund před r. 1050. Sekvence je druhem středověké liturgické poezie zpívané na chorální nápěv před čtením z Evangelia. Melodie z 11. stol. začíná transponovaným velikonočním tématem a-g-a-c-d-c-h-a známého ze starší západoevropské písně Buoh všemohúcí.

Zpívaná modlitba Otčenáš. Je vytvořená z melodie gregoriánského Pater noster a jejím autorem je Jan Blahoslav. Do moderní notace převedl Martin Grombiřík.

Lutherova společnost vás při příležitosti připomínky narození Martina Luthera (10. 11. 1483) srdečně zve na přednášku Luteránská hudba v Praze do roku 1622, kterou prosloví PhDr. Josef Šebesta Ph.D., vedoucí semináře renesanční hudby na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Liturgickou knihou, kterou kromě Bible při veřejném shromáždění křesťané potřebují, je kancionál čili zpěvník. Zpěv totiž byl vždy samozřejmou součástí liturgie, jak synagogální, tak křesťanské . Obě slezské luterské církve, Slezská církev evangelická a.v. (SCEAV) a Luterská evangelická církev a.v. v České republice (LECAV), se již několik let mohou chlubit dvěma novými zpěvníky, polským evangelickým zpěvníkem a českým evangelickým kancionálem. Polský zpěvník byl uveden do bohoslužebného života v roce 2002 a český kancionál pak v roce 2005. Vydání a přijetí obou nových zpěvníků přineslo nemalé změny v liturgickém životě obou luterských církví.

V minulém roce vyšlo třinácté revidované vydání Křesťanského kancionálu (KK), zpěvníku Církve bratrské. V současné době připravuje také ČCE revizi svého už skoro třicet let starého Evangelického zpěvníku (EZ). Možná, že nebude úplně od věci se při tvorbě nového zpěvníku nechat inspirovat podobnými projekty jiných českých a moravských evangelických církví.

Několikadílná recenze Evangelického kancionálu z r. 2005

Samostatné zhudebněné části liturgie hodin (použitelné i v jiném liturgickém kontextu)