- 1. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
- Vyznáváme, Pane, že v našem životě vždycky nehraješ tu nejdůležitější roli, že často jdeme za falešnými bohy peněz, úspěchu a prestiže, že se necháváme vést tím, co nás zotročuje a ne Tebou, který vysvobozuješ. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
- 2. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit.
- Vyznáváme, Pane, že si vytváříme tvé falešné obrazy, do kterých si promítáme své vlastní představy a touhy – boha jako automat na štěstí, boha-zlého policajta a jiné znetvořeniny. Vyznáváme, že tyto falešné obrazy předkládáme i druhým, a tak se podílíme na tom, že je mnoho lidí daleko od Tebe, Boha tak jiného a přece tak blízkého, Boha lásky. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
- 3. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.
- Vyznáváme, Pane, že tvé jméno často zneužíváme k marným věcem – k pokrytecké zbožnosti, k moralizování a odsuzování druhých, jako výchovný klacek tam, kde selhává naše vlastní autorita. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
- 4. Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.
- Vyznáváme, Pane, že si ve svém životě na Tebe často neumíme udělat čas, že s ním nehospodaříme tak, aby v něm zbylo místo nejen pro Tebe, ale mnohdy ani pro blízké lidi; že nedopřáváme oddechu ani sobě, ani druhým. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
- 5. Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
- Předkládáme Ti, Pane, i situaci v našich rodinách, kde se také věci často nedějí podle Tvé vůle. Vyznáváme, že selháváme jako děti ve vztahu ke svým rodičům, ale i jako rodiče ve vztahu ke svým dětem, a tak se vzájemně odcizujeme. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
- 6. Nezabiješ.
- Vyznáváme, Pane, že jsme často nechali slunce zapadnout nad svým hněvem a živili v sobě hořkost, zášť nebo nenávist vůči druhému člověku. Vyznáváme, že jsme se mstili a druhé zranili nejen fyzicky, ale třeba i jen slovem nebo projevem nezájmu či přezírání. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
- 7. Nezcizoložíš.
- Vyznáváme, Pane, že jsme dopustili, aby touhy našeho těla ohrožovaly nebo narušovaly naše nebo cizí partnerské a manželské vztahy, že společnou cestu životem opouštíme nejen skutkem, ale třeba i jen myšlenkou, pohledem, slovními narážkami. Vyznáváme, že Tvůj dar sexuality často neužíváme způsobem, který je ke cti Božích dětí. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
- 8. Nepokradeš.
- Vyznáváme, Pane, že si bereme a přivlastňujeme i to co nám nepatří, a to nejen hmotné věci, ale i cizí myšlenky, práci a zásluhy; že druhé okrádáme nejen o majetek, ale i o čas, o svobodu rozhodnout se, o lásku. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
9. Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
- Vyznáváme ti, Pane, také to, že často lžeme a úmyslně říkáme nepravdu – ze zbabělosti, ze msty, ze snahy získat výhodu. Vyznáváme, že pomlouváme druhé, ale sami sebe pokrytecky děláme lepšími než doopravdy jsme. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.
10. Nebudeš dychtit po ničem, co patří tvému bližnímu.
- Vyznáváme, Pane, nakonec i to, že se neumíme radovat ze štěstí nebo obdarování svých bližních, ale místo toho závidíme, někdy i zcela nesmyslně; vyznáváme, že závist necháme, aby otrávila naši duši a vedla nás ke zlým myšlenkám, slovům i činům včetně těch, které jsme Ti vyznali. K tobě voláme:
- Smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili.