sobota 11. týdne v mezidobí
Římskokatolický lekcionář
První čtení - 2K 12:1-10
Musím se pochlubit, i když to není k užitku; přicházím teď k viděním a zjevením Páně.
Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety přenesen až do třetího nebe; zda to bylo v těle či mimo tělo, nevím - Bůh to ví.
A vím o tomto člověku, že byl přenesen do ráje - zda v těle či mimo tělo, nevím, Bůh to ví -
a uslyšel nevypravitelná slova, jež není člověku dovoleno vyslovit.
Tím se budu chlubit, sám sebou se chlubit nebudu, leda svými slabostmi.
I kdybych se chtěl chlubit, nebyl bych pošetilý, vždyť bych mluvil pravdu. Nechám toho však, aby si někdo o mně nemyslil víc, než co na mně vidí nebo ode mne slyší.
A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval.
Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil,
ale on mi řekl: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.
Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný.
Mezizpěv - Ž 34:8-13
Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit.
Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu.
Žijte v Hospodinově bázni, jeho svatí, vždyť kdo se ho bojí, nemají nedostatek.
I lvíčata strádají a hladovějí, ale nic dobrého nechybí těm, kdo se dotazují Hospodina.
Pojďte, synové, poslyšte mě, vyučím vás Hospodinově bázni.
Jak je tomu s mužem, který si oblíbil život, jenž miluje dny, v nichž by užil dobra?
Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu.
Žijte v Hospodinově bázni, jeho svatí, vždyť kdo se ho bojí, nemají nedostatek.
I lvíčata strádají a hladovějí, ale nic dobrého nechybí těm, kdo se dotazují Hospodina.
Pojďte, synové, poslyšte mě, vyučím vás Hospodinově bázni.
Jak je tomu s mužem, který si oblíbil život, jenž miluje dny, v nichž by užil dobra?
Evangelium - Mk 6:24-34
Ona vyšla a zeptala se matky: „Oč mám požádat?“ Ta odpověděla: „O hlavu Jana Křtitele.“
Spěchala ihned dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: „Chci, abys mi ihned dal na míse hlavu Jana Křtitele.“
Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtěl ji odmítnout.
I poslal hned kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho v žaláři
a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce.
Když to uslyšeli Janovi učedníci, přišli, vzali jeho tělo a uložili je do hrobu.
Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všecko, co činili a učili.
Řekl jim: „Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!“ Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst.
Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami.
Mnozí spatřili, jak odjíždějí a poznali je; pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi.
Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem.