pátek 27. týdne v mezidobí C

Mojžíš s Áronem a předáky pospolitosti spočítal Kehatovce podle čeledí otcovských rodů, od třicetiletých výše až po padesátileté, všechny, kdo byli schopni nastoupit do služby, totiž do služby při stanu setkávání. Povolaných do služby podle čeledí bylo dva tisíce sedm set padesát. To jsou povolaní do služby z kehatských čeledí, všichni, kdo slouží při stanu setkávání, jak je spočítal Mojžíš s Áronem na rozkaz Hospodinův daný skrze Mojžíše. Geršónovců povolaných do služby podle čeledí otcovských rodů od třicetiletých výše až po padesátileté, všech, kdo byli schopni nastoupit do služby, totiž do služby při stanu setkávání, povolaných do služby podle čeledí a otcovských rodů bylo dva tisíce šest set třicet. To jsou povolaní do služby z čeledí Geršónovců, všichni, kdo slouží při stanu setkávání, jak je spočítal Mojžíš s Áronem na rozkaz Hospodinův. Povolaných do služby z čeledí Meraríovců podle čeledí otcovských rodů od třicetiletých výše až po padesátileté, všech, kdo byli schopni nastoupit do služby, totiž do služby při stanu setkávání, povolaných do služby podle čeledí bylo tři tisíce dvě stě. To jsou povolaní do služby z čeledí Meraríovců, jak je spočítal Mojžíš s Áronem na rozkaz Hospodinův daný skrze Mojžíše. Všech lévijců povolaných do služby, jak je spočítal Mojžíš s Áronem a izraelskými předáky podle čeledí otcovských rodů, od třicetiletých výše až po padesátileté, všech, kdo přicházeli vykonávat uloženou práci a jakoukoli pracovní povinnost při stanu setkávání, povolaných do služby bylo osm tisíc pět set osmdesát. Sečetl je na rozkaz Hospodinův daný skrze Mojžíše, každého podle jeho pracovní povinnosti; to jsou povolaní do služby, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Přikaž Izraelcům, ať vyhostí z tábora každého malomocného, každého, kdo trpí výtokem, i každého, kdo se znečistil při mrtvém. Vyhostíte osoby jak mužského, tak i ženského pohlaví, vyhostíte je ven za tábor, aby neznečišťovaly tábory těch, uprostřed nichž já přebývám.“ Izraelci tak učinili a vyhostili je ven za tábor. Udělali to tak, jak mluvil Hospodin k Mojžíšovi.

Haleluja. Chválu vzdávám Hospodinu celým srdcem, v kruhu přímých, v shromáždění.
Činy Hospodinovy jsou velké, vyhledávané všemi, kdo zálibu v nich našli.
Velebné a důstojné je jeho dílo, jeho spravedlnost trvá navždy.
On zajistil památku svým divům; Hospodin je milostivý, plný slitování.
Dal potravu těm, kdo se ho bojí, navěky je pamětliv své smlouvy.
Svému lidu ohlásil své mocné činy, že mu dá dědictví pronárodů.
Činy jeho rukou jsou pravda a právo, všechna jeho ustanovení jsou věrná,
spolehlivá navěky a navždy, pravdou a přímostí vytvořená.
Seslal svému lidu vykoupení, ustanovil navěky svou smlouvu; svaté, bázeň budící je jeho jméno.
Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy!

Na začátku kralování Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského, stalo se k Jeremjášovi od Hospodina toto slovo. Toto mi pravil Hospodin: „Udělej si pouta a jařmo a dej si je na šíji. Pak je pošli králi Edómu, králi Moábu, králi Amónovců, králi Týru a králi Sidónu po poslech přicházejících do Jeruzaléma k Sidkijášovi, králi judskému. Dáš jim pro jejich panovníky tento příkaz: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Toto řeknete svým panovníkům: Já jsem učinil zemi, člověka i zvířata, která jsou na zemi, svou velikou silou a svou vztaženou paží a dávám ji tomu, kdo je toho v mých očích hoden. Nyní jsem všechny tyto země dal do rukou Nebúkadnesarovi, králi babylónskému, svému služebníku; dal jsem mu i polní zvěř, aby mu sloužila. Budou mu sloužit všechny pronárody, i jeho synu a vnuku. Pak nadejde čas jeho zemi i jemu a podrobí si ho v službu mnohé pronárody a velicí králové. Ale pronárod či království, které by nesloužilo jemu, Nebúkadnesarovi, králi babylónskému, a které by svou šíji nesklonilo pod jho babylónského krále, ten pronárod postihnu mečem a hladem a morem, je výrok Hospodinův, až je úplně vydám do jeho rukou. Neposlouchejte své proroky ani své věštce ani své sny ani své mrakopravce ani své čaroděje, kteří vám říkají: ‚Králi babylónskému sloužit nebudete!‘ Prorokují vám klam, aby vás odvedli daleko od vaší země. A já vás vyženu a vy zahynete. Ale pronárod, který vloží svou šíji pod jho babylónského krále a bude mu sloužit, ponechám v jeho zemi, je výrok Hospodinův, a bude ji obdělávat a v ní sídlit.“ K Sidkijášovi, králi judskému, jsem mluvil přesně tato slova: „Vložte svou šíji pod jho babylónského krále a služte jemu i jeho lidu a budete živi. Proč bys měl umírat ty i tvůj lid mečem, hladem a morem, jak mluvil Hospodin o pronárodu, který by nesloužil babylónskému králi? Neposlouchejte slova proroků, kteří vám říkají: ‚Králi babylónskému sloužit nebudete.‘ Prorokují vám klam. Já jsem je neposlal, je výrok Hospodinův, oni prorokují v mém jménu klam, abych vás vyhnal. Zahynete vy i proroci, kteří vám prorokují.“ Ke kněžím a ke všemu tomuto lidu jsem mluvil: „Toto praví Hospodin: Neposlouchejte slova svých proroků, kteří vám prorokují: ‚Hle, předměty z Hospodinova domu budou velice brzy z Babylóna vráceny.‘ Ti vám prorokují klam. Neposlouchejte je! Služte babylónskému králi a budete živi. Proč by toto město mělo být obráceno v trosky? Jestliže jsou proroci a mají Hospodinovo slovo, ať naléhavě žádají Hospodina zástupů, aby se do Babylóna nedostaly i předměty, které v domě Hospodinově a v domě krále judského a v Jeruzalémě zbyly.“ Toto praví Hospodin zástupů o sloupech, o bronzovém moři a o podstavcích a o zbytku předmětů, zbylých v tomto městě, které nevzal Nebúkadnesar, král babylónský, když přestěhoval z Jeruzaléma do Babylóna Jekonjáše, syna Jójakímova, krále judského, a všechny šlechtice Judska a Jeruzaléma. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, o předmětech zbylých v domě Hospodinově a v domě krále judského a v Jeruzalémě: „Budou doneseny do Babylóna a budou tam až do dne, kdy je budu pohřešovat, je výrok Hospodinův; pak je dám přinést a vrátím je opět na toto místo.“

Pro předního zpěváka, žalmová píseň. Hlahol Bohu, celá země!
Pějte žalmy k slávě jeho jména, jeho chválu šiřte chvalozpěvem.
Řekněte Bohu: Jakou bázeň vzbuzují tvé činy! Pro tvoji nesmírnou moc se vtírají v tvou přízeň i tví nepřátelé.
Ať se ti klaní celá země a zpívá ti žalmy, ať zpívá žalmy tvému jménu.
Pojďte, pohleďte na Boží skutky, tím, co koná mezi lidskými syny, vzbuzuje bázeň.
Moře obrátil v souš, řeku přešli suchou nohou; radujme se tady z něho!
Věčně vládne svou bohatýrskou silou, pronárody sleduje svým zrakem. Odbojníci ať se nevyvyšují!
Dobrořečte, národy, našemu Bohu, zvučně rozhlašujte jeho chválu.
Zachoval nás při životě, nedopustil, aby nám uklouzly nohy.
Ano, zkoušel jsi nás, Bože, protříbil jsi nás, jako se tříbí stříbro:
zavedls nás do lovecké sítě, těžké břemeno jsi nám na bedra vložil.
Dopustils, že člověk nám po hlavách jezdil, šli jsme ohněm, vodou, vyvedl jsi nás však a dal hojnost všeho.

A ty, můj synu, buď silný milostí Krista Ježíše, a co jsi ode mne slyšel před mnoha svědky, svěř to věrným lidem, kteří budou schopni učit zase jiné. Snášej se mnou všechno zlé jako řádný voják Krista Ježíše. Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života; chce obstát před tím, kdo mu velí. A kdo závodí, nedostane cenu, nezávodí-li podle pravidel. Také rolník musí nejprve těžce pracovat, než sklidí úrodu. Uvažuj o tom, co říkám. Pán ti dá, abys všechno pochopil.