úterý 26. týdne v mezidobí C

Ode dnů Gibeje jsi hřešil, Izraeli. Tam obstáli, nezasáhla je gibejská válka proti pachatelům bezpráví. Budu je trestat, jak sám budu chtít, národy se proti nim shromáždí, aby je spoutaly pro jejich dvojí nepravost. Efrajim je jalovice jhu přivyklá, bývá ráda při výmlatu. Přistoupil jsem k její pěkné šíji: Efrajima zapřáhnu, Juda bude orat, Jákob bude vláčet. Rozsívejte si pro spravedlnost, sklízejte pro milosrdenství, zorejte svůj úhor. Je čas dotázat se Hospodina. Až přijde, svlaží vás spravedlností. Orali jste svévoli, sklízeli bezpráví, jedli jste ovoce přetvářky. Doufal jsi v svou cestu, v množství svých bohatýrů. V tvém lidu nastane rozbroj, všechny tvé pevnosti budou vypleněny, jako když Šalman vyplenil Bét-arbél, v den boje byla rozdrcena matka nad syny. Právě tak naloží s vámi Bét-el pro vaše strašné zlořády. Za úsvitu bude izraelský král nadobro umlčen.

Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Žalm Davidův.
Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása.
Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese.
Jak dlouho budete napadat člověka? Zabitím hrozíte všichni jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná.
Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru.
Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá.
Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.
Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.
Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště.
Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání. Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.
Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce.
Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc,
i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.

Proto nyní toto praví Hospodin, Bůh Izraele, o tomto městě, o němž říkáte, že bude vydáno do rukou krále babylónského mečem, hladem a morem: „Hle, já je shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je ve svém hněvu, rozhořčení a velikém rozlícení rozehnal. Přivedu je zpět na toto místo a usadím je v bezpečí. Budou mým lidem a já jim budu Bohem. Dám jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mě báli po všechny dny, aby dobře bylo jim i jejich synům po nich. Uzavřu s nimi smlouvu věčnou, že už jim nepřestanu prokazovat dobro. Do jejich srdcí dám bázeň přede mnou, aby ode mne neodstupovali. Budu se z nich veselit, z celého srdce a z celé duše prokazovat dobro; v té zemi je opravdu zasadím.“ Toto praví Hospodin: „Jako jsem uvedl na tento lid všechno to veliké zlo, tak na ně uvedu všechno to dobro, které jsem jim slíbil. A budou kupovat pole v této zemi, o níž říkáte: ‚Je zpustošená, není v ní člověka ani dobytka, je vydáno do rukou Kaldejců.‘ Budou kupovat pole za stříbro, sepisovat listiny, zapečeťovat je, přivádět svědky v zemi Benjamínově, v okolí Jeruzaléma, v městech judských, v městech vrchoviny, v městech Přímořské nížiny i v městech Negebu, protože jejich úděl změním, je výrok Hospodinův.“

Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil.
Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život.
Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím.
Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu.
Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon.
Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem.
V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím.
Mně připadl tento úkol: ustanovení tvá zachovávat.

A nyní, vy boháči, plačte a naříkejte nad pohromami, které na vás přicházejí. Vaše bohatství shnilo, vaše šatstvo je moly rozežráno, vaše zlato a stříbro zrezavělo, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Nashromáždili jste si poklady - pro konec dnů! Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl ke sluchu Hospodina zástupů. Žili jste rozmařile a hýřili jste na zemi, vykrmili jste se - pro den porážky! Odsoudili jste a zahubili jste spravedlivého; a on se proti vám nestaví.