Katechetická inspirace pro 8. neděli po Trojici

Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji.
Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.
Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.
Byly blízko židovské svátky velikonoční.
Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: "Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?"
To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.
Filip mu odpověděl: "Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo."
Řekne mu jeden z učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra:
"Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!"
Ježíš řekl: "Ať se všichni posadí!" Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.
Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl.
Když se nasytili, řekl svým učedníkům: "Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!"
Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.
Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: "Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!"
Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.
Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,
vstoupili na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo a Ježíš s nimi stále ještě nebyl.
Moře se vzdouvalo mocným náporem větru.
Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach.
On jim však řekl: "Já to jsem, nebojte se!"
Chtěli jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.