Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové.
Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: "Pane, rádi bychom viděli Ježíše."
Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi.
Ježíš jim odpověděl: "Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.
Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.
Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný.
Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce."
"Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel.
Otče, oslav své jméno!" Z nebe zazněl hlas: "Oslavil jsem a ještě oslavím."
Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: "Anděl k němu promluvil."
Ježíš na to řekl: "Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.
Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.
A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě."
To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.
Katechetická inspirace pro 5. neděli v postu
Autor: Marta Sedláčková
Publikováno:
První čtení: Jr 31:31-34 Mezizpěv: Ž 51:1-12 nebo Ž 119:9-16 Druhé čtení: Žd 5:5-10 Evangelium: J 12:20-33